Bedřich Smetana: Záhadná choroba

 

V létě 1874 začaly se u Smetany projevovat první příznaky záhadné nervové choroby.

Nejdříve, což je pro hudebního skladatele, klavíristu a dirigenta patrně to nejhorší, byl postižen Smetanův sluch. Doktor mu poradil, aby přestal dirigovat, nicméně jak se ukázalo, tato rada byla naprosto zbytečná. V úterý 19. října 1874 byl Smetana na operním představení a po návratu domů si ještě sedl za piano, chvilku hrál a poté šel si lehnout. Ráno se pak probudil do absolutního ticha, zkrátka ohluchl ze dne na den. Dlouho si v srdci choval naději, že je hluchota pouze přechodná, ale mýlil se.

Nemoc se horšila a Smetana mohl komponovat jen v jasných chvílích. Často zapomínal, a tak počáteční verše nedokončené opery Viola zhudebňoval i několikrát denně, protože si nepamatoval, že už to dělal předtím. Na fragmentech rukopisu Violy se také objevují nesmyslná zvolání typu „Sláva! Viola! Věčně ať – slavně slávu nese! Sláva jí!“

Smetanu také často navštěvovali různí lidé. Kteří však neexistovali - byly to sluchové halucinace, při kterých Smetana slýchával v pokoji i více hlasů najednou, ačkoliv tam nikdo nebyl. Poté psal také hodně dopisů. Bohužel byly adresovány imaginárním osobnostem, které nosily jména hudebních velikánů jako Mozart či Beethoven.

Být s nemocným Smetanou doma bylo i životu nebezpečné – často ho popadaly záchvaty agrese, kdy ničil nábytek a vybavení domu nebo dokonce mířil pistolí na své blízké. Na své 60. narozeniny v březnu 1884 Smetana už pouze přežíval, a tak nevěděl o velkých oslavách, které se k jeho poctě konaly v Praze. Na konci dubna zbavila se rodina, pro své i jeho bezpečí, Smetany a odsunuli ho do blázince, kde o necelé čtyři týdny později zemřel. 

 

Zjistit více o:   Romantismus    Bedřich Smetana

  

  

Hledat v článcích: Bedřich Smetana