Bedřich Smetana: Richard III.

Když v roce 1856 Bedřich Smetana opouštěl Prahu a vydal se do Švédska, zaskočil ve Výmaru ke kamarádu Ferencu Lisztovi, který zrovna v té době všem v jeho okolí cpal své dílo, jež bylo manifestem programní hudby. Ale ono to fungovalo, protože to v té době zrovna bylo cool. Programní hudba a Lisztovy symfonické básně Smetanu neuvěřitelně ovlivnily, a to tak, že se stal největším českým tvůrcem programních symfonií – od své první symfonické básně, Richarda III. z roku 1858 přes Valdštýnův tábor a skladby s vikingskou tematikou, Hakona Jarla, vyvrcholila Smetanova tvorba symfonických básní obrovským, nejznámějším a nejnárodnějším hudebním cyklem – Má Vlast. Jak můžeme vidět, inspirace pro Smetanu, stejně jako pro téměř všechny romantiky, byla zejména minulost – Richard III., anglický král, který roku 1485 zemřel v bitvě u Bosworthu, což umožnilo po skončení války růží chopit se anglického trůnu rod Tudorovců a kterému William Shakespeare ve stejnojmenné hře, kterou se právě Smetana inspiroval, přidal hrb na záda a do úst vložil tu přeslavnou větu „A horse! A horse! A kingdom for a horse!“ neboli „Koně! Království za koně!“

Smetana, stejně jako Shakespeare, vykresluje Richarda III. jako záporného hrdinu, kterého v předvečer bitvy u Bosworthu navštíví ve snu zmučené duše, které zahubil. Celková koncepce díla v podstatě zobrazuje paralelu s bojem proti záporákovi, v případě skladby Richardu III., kterým byl v té době Alexander Bach a jeho absolutismus.

 

 

 

Zjistit více o:   Romantismus    Bedřich Smetana

  

   

Hledat v článcích: Bedřich SmetanaRichard III.Symfonická báseňRomantismus